Z cyklu básní Bojovníci ducha
Jako se ztratit ve vzduchu
je být obalen nemocí
počkat si na pravou chvíli
neříkat tomu smrt
podívat se do slunce
abychom zaplesali
co nám zůstane
buďme věrní svému srdci
a dělejme radost druhům
co jim říkají nemocní
prášky bereme, jsme chrabří
ale co dál?
Ztrácet se v tmách?
Být svědky
před kuratelou Boží?
Vidíme východisko?
Dobře si zapišme
to, co si přejeme
jednou se to může stát
vystoupíme ze sna
budeme měnit svět
připojí se potok
iluzí, ale svědkem
budeme
svět má ty pravé hranice,
které jen tak nevidíme
a vytvoříme si paměť
věřit jen těm,
co to s námi myslí dobře
je to pravé
a ztratí se všechny myši
co nám nepřejí
vidět kočky,
které nás milují
raz dva tři, vpřed!
Jako jít na porážku
ale být připraven
na plné světlo
je stát se domestikem
ústavů, kde se léčí
v duši víme hodně
ale vypráví nám
že to tak není
přesto krademe
chvilky pohody a slasti
mít známku
je jako být pes
ale podaří se nám
stát se umělci
když budeme chtít
vytvořit zábrany
a přesto je sestřelit
je důležité
stát na komínech
dobré vůle
nás podpoří
v tom, co si přejeme
jen nebýt nepotřebný
vytvořit si archív
pobytů a psychóz
půjdeme tam,
kde nás mají rádi
tam se zakutáme
jako praví bojovníci
a počkáme
na vhodnou příležitost
já jsem ty a ty jsi já
celkový obraz hoří
ale stává se jistotou
že nejsme sami
vytvoříme harmonii
nás se stínem
bude nám jen dobře
být sami sebou
je ten pravý sen
a pak přijde vítězství
nehořlavá skutečnost
co vytvoří pavučinu
těch pravých snů
Image by Freepik
