Antologie alternativního komiksu
Deváté umění neboli komiks je ze své podstaty hybridním vypravěčským uměním. Nejen text, ale především vizuály mají tu schopnost si nás během četby podmanit a přenést do jiných světů. Proto se na underground zaměřím, jak co se témat příběhů a pozice autorů týče, tak současně i na výtvarnou stránku, která je v komiksovém undergroundu většinou inovativní a tradičně marginální. Z tohoto dvojího pohledu bylo složité vybrat pro tento článek stěžejní autory a jejich díla. Další potíž je dobře schovaná, ne příliš medializovaná tvorba alternativních autorů. Nechť mi fanoušci zde neuvedených kreslířů prominou.
USA, Kanada, Austrálie a anglofonní graphic novel
Antihrdinové z temnot běžného života
Když se řekne komiks, většina z nás si nejspíš vybaví sáhodlouhé série marvelovských superhrdinů nebo vydavatelství DC Comics. DC má ale také odrůdu Black Label, ve které najdeme i undergroundové hrdiny, antihrdiny a dokonce i superzlosyny. Postupně byl zaveden termín graphic novel tedy grafický román, jako označení pro komiksy napříč různými žánry s odvážným scénářem a neotřelou grafikou, často inspirovanými filmem a literarní tvorbou. Pro anglofonní komiksový underground jsou typičtí psychologicky propracovaní hrdinové s bohatou minulostí, méně akčních scén, ale zato pořádně napínavá až strašidelná atmosféra, sny, vize a flashbacky.
Manga z Japonska
Když se krize individua ve společnosti, existenciální otázky a postválečné trauma prolnou do fantazie
Snad nikde nenajdeme tak velkou čtenářskou základnu jako v Japonsku, kde každý pátý člověk v metru čte nějaký komiks. Svět mangy zrcadlí japonskou hierarchickou společnost, plnou pravidel a jemných nuancí. V takové společnosti jako by niterná potřeba vlastní originality zanikala ve prospěch celku. Postava hledající sama sebe je prostě tabu a tabu témata v kodifikované kultuře jsou hlavním tématem pro undergroundové autory. Alternativní jednodílný komiks tzv. one shot hraničí s tradičním semi-dokumentárním komiksem o slávě samurajů či s válečnou tématikou (tzv. gekiga). Mainstreamové manga vycházejí zpravidla v dlouhých sériích a jsou rozděleny do tří kategorií podle věku čtenářů: dospělý (seinen), teenager chlapec (shonen) a teenager dívka (shojo), z nichž každá má svůj specifický styl příběhu a kresby. Alternativní manga nalezneme v temnějších zakoutích žánrů jako jsou thrillery, krimi, postapokalyptické, sci-fi, fantasy a erotické – tedy většinou v kategorii pro dospělé. Představivosti se v grafickém zpracování meze nekladou. I když stále černobílé z ekonomických důvodů, tyto komiksy nás překvapí neobvyklou kresbou, někdy křehkou, jindy agresivní. Uvádím zde, myslím, nejdůležitější díla undergroundu ze země vycházejícího slunce.
Frankofonní alternativní komiks (La BD indépendante)
Rozmanitost kreslířských stylů a autobiografie v trendu
Alternativní komiks je ve Francii velmi oblíbený a živý a těší se nemalé přízni od alternativních čtenářů. Často obtížně zařaditelná tvorba má své čestné místo i na velkých mezinárodních komiksových festivalech, jako je ten v Angoulême. Pro frankofonní undergroundisty jsou typické jemný humor a nadsázka a scénář s příměsí autobiografie. Humor nechybí ani ve fantasy příbězích, ve kterých najdeme velkou dávku realismu a poetiky. Francouzští komiksoví vydavatelé se obvykle specializují na různé žánry jako například Les Humanoïdes Associés na fantasy, sci-fi, dobrodružný a survival. Z vydavatelů specializovaných na alternativní komiks (francouzsky tzv. Indépendants = nezávislí) můžeme uvést alespoň tyto: L’Association, 6 pieds sous terre, Daniel Maghen, Sarbacane, Presque Lune nebo Casterman KSTR Label. Jako důležitou informaci uvádím, že vydavatelů BD je opravdu mnoho, což je dobrý ukazatel bohaté umělecké tvorby.
