Píšeme

… z cyklu O vlastnostech vlastních i nevlastních Dříve jsem moc nechápala a často slyšela, že někdo nechce „aby ho řadili do nějaké škatulky.“ Většinou to bylo slýchat od anarchistů a lidí podobného zrna a domnívala jsem se, že je to jenom taková hláška, kterou člověk říká, aby byl cool. Přesto jsem nějak tušila, že je […]

Dnes mi přítelkyně řekla, že máme mrtvý bonsaj. Bylo to ve chvíli, kdy jsem se chystal mu namíchat hnojivo. Prý je mrtvý už nějakou dobu. A tak je to i se vztahy, ne s tím naším, ale možná trochu taky. Lidé si kupují dárky a nosí živou vodu na pohřebiště svých vzpomínek. Snaží se vzkřísit něco, […]

Tahle věta se na dlouho stala mým heslem poté, co jsem se probrala po šesti týdnech z kómatu a ač velice nerada, vrátila se mezi živé. Opravdu velice nerada jsem se vracela zpět mezi živé poté, co jsem poznala, co je tam na druhé straně, co následuje po smrti, něco tak velikého a silného, že i […]

Už pět a půl let nezavadil o ženskou, měl dost práce s dechem už tak, ve čtyřiceti letech mu vykroužila právě graduující neteř otvor do krku. Takový kroužek na deleuzovské dýchání. Proběhlo to doma, neboť pan děkan nesnášel nemocnice. Nesnášel i Deleuze, revoluce, kterou kdysi na univerzitě začal, se mu teď pořádně zajídala. Byl součástí té […]

šest třicet jsou ulice plné popelářů visí na štoklu jako krasobruslaři před výskokem do vzduchu zdá se že celá Praha je kuřácká z někoho táhne chlast z jiného ranní holení ženské mají oka igelitek zařízlá v zápěstí spojuju očima plivance na chodníku až bude dnes po všem zajdu za ženskou co má kočku Píčenku a vytahuje již čtyřicet […]

Když člověk sedí na invalidním vozíku, a ještě k tomu žije úplně sám, mívá nějaký svůj velký sen. Nebo klidně i malý, ale dlouho vysněný sen. A Marek nebyl výjimkou. Rodiče už neměl, sourozence, ani jinou rodinu už také ne. A tak aspoň snil a toužil po tom, aby zase jednou prožil trochu jiné Vánoce. Zatím […]

Koště Vezme do rukou koště a jedním tahem přemístí trochu špíny na stranu, zavadí o prázdnou krabičku od cigaret, ale nechá ji tam, kde se nachází. Otočí koště a odhrne prach. Po několika tazích položí koště proti zdi. Za minutu se ke koštěti vrátí. Povedlo se mu přemístit trochu špíny bez toho, aby cokoliv uklidil. […]

Telefonát Josef Kmín se dovolal na andělskou linku hned napoprvé. Na druhé straně se ozval milý ženský hlas, který se optal, jak je panu Kmínovi možno tento den pomoci. Josef odpověděl: ‚Potřeboval bych se zamilovat do krásné dívky, která by mě chtěla tolik, jako já ji.‘ Ženský hlas potěšeně zamručel a řekl: ‚Dejte nám jeden […]

Chodí vždy spolu, jako dvě spřízněné duše a stále okolo mě, jako mí nejlepší přátelé, jako můj stín. Hladí mě, objímají. Aspoň oni, ale je to pohlazení drsné, studené, objetí chladné. Smutek je to jediné, co mi tady po tobě ještě zbylo. Po dvaceti letech manželství, po dvaceti letech společného života ses rozhodl dát mi […]

Ta zatáčka byla blbě klopená. Že jsme to přehnali s rychlostí, bylo vidět hned. Vyletěli jsme. Čekala jsem náraz, ale strom jsme těsně minuli. Ani jsme se jakýmsi zázrakem nepřevrátili. Vydechla jsem si: „paráda!“ – měla jsem chuť zařvat. „Nic se nám nestalo! Je to dobrý! To je výborný!“ Auto letělo teď už po louce, už […]