Píšeme

Vytvořme chrám pro lidi bez jistot co brousí zuby protože nic nemůžou bolí je duše a snaží se žít se sebou samými modlitby a půst jsou jako ozvěna lepšího světa kde budeme žít pospolu v krásné krajině kde vstávají orli

29.7. A hlídám si svůj domov i před návštěvami z vesmíru a to i v meditační rovině reality. Člověk není jen z masa a krve, ale je multidimenzionálním kompletem své existence i v oblasti např. ducha svého. A tak je to prakticky se vším co, znám. Jenom fyzika existenci nepřináší i když i ona má svůj půvab a glanc […]

Samozřejmě předně proto, že nejsem zotavená, napadne hned každého. To nejsem, stále mám spoustu problémů a můj život není úplně uspokojivý, nevymanila jsem se zcela ze svých celoživotních kruhů, spirál či pochodu vzad či stranou, žiju sama, někdy upadám do starých závislostí a těžko se orientuji ve spletitosti mezilidských vztahů, což je mi zdrojem značného […]

10.8.2021 Tam kde láska a sebeúcta chřadne a nastává chaos a zmar, tam děsivé dny nejenom duši tíží a život je najednou jiný i v subjektivním prožitku denní reality a bolí, ach a hodně bolí a člověku se nechce najednou ani žít. Tak tam se musí člověk zastavit a zamyslet se, čím to je. Nemocí, či […]

Interview s Jackem van der Weide Objevili jsme pro českou veřejnost velkého umělce. Setkání s dílem Willema van Genka, který je i po smrti vykazován za hranice normality, probíhá v českém prostředí poprvé v časopise Na scestí. Co pro vás znamená van Genkovo umění? Velmi mnoho. Podle mě je jedním z nejdůležitějších umělců 20. století. Jeho práce jsou technicky virtuózní, vysoce […]

21.8.2021 Schizofrenie duševní stav je totálním zraněním mého já s dopadem na celej můj stav, tedy to co vše opravdu jsem. A je to velmi bolestivé na všech úrovních mého já, ale dá se to léčit, i když to někdy trvá pár let, než přijde první úspěch. Ale vytrvat, to se hodně cení. A člověk, když […]

Jeli prudce z kopce po hrbolaté silnici směrem do kotliny. Vítr jí čechral husté blonďaté vlasy. Ležela pohodlně opřena o sedadlo spolujezdce a vsakovala do sebe sluneční paprsky. Její přítel soustředěně řídil Mercedes. Oba měli nasazeny sluneční brýle a vypadali jako hollywoodské hvězdy, protože byli oba jako ze škatulky. Silnice byla osamělá. Chudá krajina byla vyprahlá […]

Uprostřed středně veliké místnosti seděly dvě ženy. Jedna z nich šila, zatímco druhá ji pozorovala. Ta, jenž šila, byla starší z nich. Byla velice obézní, ale měla laskavou tvář. Druhá byla o poznání mladší, mohlo jí být teprve dvacet let, byla nechutně hubená a měla pronikavé oči. Obě ženy k sobě byly nakloněny a s velkým zaujetím si spolu […]

Nad Exnerovým románem Oblast stínu Původně, když jsem ještě netrpěl následky včerejšího pití, když jsem ještě uvažoval střízlivě a rozumněji než beton, chtěl jsem text nazvat Fabula rasa. Pak jsem však zjistil, že je tato metafora už mnohonásobně obsazená. Je tak těžké být originální! S podobným problémem se potýká i liberecký spisovatel Milan Exner ve své […]

Máš dneska večer sex? Zeptal se Jaromír Blanky, které ale nikdo neřekl jinak než Be. Čti Bí… Čti a soukej si ruku tam, kam nepatří. Řekl Jaromír. A Blanka Be řekla: zkus nějakou jinou. Jaromír zavěsil a nalil si do sklenice od kompotu trochu ginu, který smísil s tonikem a džusem. Nikdy Be neřekl, že ji […]