O lucidním snění
Tomáš cestuje sny jako my normální realitou. Lidé mají namířeno do exotických krajin za pomoci letadla, zatímco Tomáš prozkoumává snovou realitu. Lucidním sněním se zabývá přes 20 let, ale přesto nechápe, proč se tak děje. Ví jen, že tomu tak je. A za tu dobu byly stovky snů. Ve snech měl konverzace s lidmi, kteří mu nevěřili, že jsou v jeho snech. Lidé v jeho snech mají vlastní pocity, myšlení, tváře i příběhy.
Tomášovi se nikdy nezdál stejný sen dvakrát. Vždy je co objevovat. Člověk vstupuje do různých světů, kde je možné být a pozorovat, i když člověk nerozumí tomu, co se tam děje.
Jednou skočil do jezera a cítil vodu, ale nebylo to jako skutečné zahučení do vody. Bylo to mnohem zajímavější. Je těžké to popsat slovy. Ve snech mají věci vlastní hmotu a podstatu. Je možné zaklepat na stůl a ono to zní. Je možné sedět na židli. Ale neplatí tam fyzikální zákony. Můžete projít zdí nebo se vznášet.
Jeho cesty mu někdy asociují Ježíše Krista. Zatímco Ježíš řekl uzdrav se a ono se tak stalo, Tomáš lidi ve snech také uzdravoval a dával jim dary. Třeba i peníze, které tahal z bezedných kapes. Svíčky zapaloval vlastní myslí. A při tom všem byl vědomý. Věděl, že spí, dělal to vědomě a podle svého rozumu.
Ve snech se choval s porozuměním toho, že tam může cokoliv. Uzdravovat, levitovat nebo jen pozorovat. Návraty zpátky nejsou těžké. Celou dobu ví, že je ve snu. Jen otevře oči a je zpátky. Neví, kde se to vše odehrává, ale snové světy mu přijdou skutečné. Možná i více skutečné než opravdová realita. Skoro ho až děsí, kolik je tam možností.
Jak lucidně cestovat? Carlos Castaneda doporučuje dívat se ve snu na vlastní ruce. Můžete se koukat na nohy nebo na břicho, ale ruce jsou nejsnažší. A po chvíli už nemusíte koukat, protože víte. Absurdity také mohou informovat, že spíte. Třeba když ve škole učí slon místo učitele nebo tam s vámi sedí krokodýl. Koukat na ruce pomáhá dobít energii. A lucidní snění může trvat různě dlouho. Někdy sníte celý den, jindy pár vteřin. Může trvat několik měsíců, než se to podaří. V dnešní zrychlené době to může být těžké praktikovat. Tomáš s přáním snít a podívat se na vlastní ruce usínal půl roku. Poprvé, kdy se mu to podařilo, mu to přišlo jako zázrak a žije z toho do dneška.
Snění prohlubuje dávat jazyk na horní patro. Všechno se zostří a vnímání se odliší od běžné reality. Není to ale snadné. Má to velké účinky, ale Tomáš neví proč.
Tomáš ale také varuje, že by člověk měl být upevněný a uzemněný, než lucidní snění zkusí. Může vám začít připadat, že je opravdová realita stejně měňavá jako ta snová. Že je možné v této realitě to samé co v té snové. Ale to samozřejmě není pravda.
Děkujeme za fotografii ke článku (Photo by Kevin Quintino)