Osamělá velryba
Slyšeli jste příběh osamělé velryby? Někde v oceánu se plaví velryba, která vysílá zvuky na jiné frekvenci než ostatní velryby, takže ji nemohou slyšet a nemůže s nimi navázat kontakt. Stále volá na ostatní velryby, se kterými se chce setkat, ale nikdo neodpovídá. Za celý svůj život pravděpodobně žádnou jinou velrybu nepotká, protože je jiná než ostatní.
Tento fakt mě přivádí k myšlence, že má mnoho paralel, které se týkají lidského života. Člověk se cítí nejvíc osamělý, když je mezi lidmi, ale nikdo mu nerozumí. Vezměte si třeba jen chronické fyzické nebo duševní onemocnění. My, kteří tímto trpíme, obzvláště v akutní fázi, máme často pocit, že jsme sami na světě, nikdo nás neslyší a naše prožívání se nikdy nemůže protnout s prožíváním ostatních. V posledních letech, kdy trpím chronickým onemocněním, jsem tento pocit zažila mnohokrát. Kdo pochopí neskutečné fyzické utrpení, neprospané noci, pocit, že byste nejradši chtěli umřít, protože nevydržíte už ani sekundu v tomhle pekle?
S duševním onemocněním je to podobné. A co teprve lidé s autismem nebo kdokoliv s jiným vnímáním světa? Jsou to lidé, kteří zažili nepochopení mnohokrát, zažívají ho třeba celý život, protože nezapadají. Cítí se pak oni jako ta nevyslyšená velryba? Tento pocit zažil možná každý v mezních situacích, kdy se snažil být vyslyšen, ale nebylo to reálné. S tímto pocitem se možná může v určité fázi života ztotožnit kdokoliv.
Jak z toho ven? Je vůbec cesta ven, je možné být vyslyšeni? Psychoterapeutické směry, kterými se zabývám, říkají, že ano. Třeba terapie v postmoderně staví i na tom, že každý žijeme v jiné realitě, ale ty reality se mohou protnout dialogem. Daseinsanalýza zase říká, že je důležité si uvědomovat jedinečnost každého člověka a tak k němu přistupovat. Jedna věc je, že psychoterapeuti nebo lidi vzdělaní v tomto oboru nás mohou za určitých podmínek vyslyšet. Co ale ti ostatní? Jaká je pro ně možnost pochopit nepochopitelné? Na to se nabízí relativně jednoduchá, ale v praxi často obtížná odpověď: naslouchat. Ano, naslouchat těm, kteří jsou na jiné frekvenci. Dát jim pocit, že někomu záleží na tom, aby byli vyslyšeni. Zkusit odstranit všechny předsudky, všechno, co jste kdy slyšeli od ostatních a naslouchat jejich jinakosti.
Aby k tomu došlo, musí nám na daném člověku skutečně záležet. Kdo žijete s člověkem, který je chronicky nemocný nebo jiný než ostatní, je důležité alespoň se zkoušet naladit na jeho vlnovou délku. Potom třeba nebude tolik osamělých velryb, tolik duší, které se cítí na světě zcela sami. Prosím, naslouchejte. Skutečně naslouchejte. Možná to je jediná cesta ze začarovaného kruhu nepochopení. A co může pomoci osamělým velrybám? Vědci naznačují, že pravděpodobně existuje více velryb volajících na této frekvenci. Osamělé velryby, hledejte se navzájem. Vytvořte si svůj vlastní velrybí underground. Stojí to za to.
