Sen a náznaky jeho chaotické interpretace
Když jdu spát po obědě, představuju si nějaké zlo a to zlo mi zastírá mysl a pomalu mě infiltruje svou svůdností. Pak hledám kavárnu Harmonie na česko-německém pohraničí. Vystupuju na náměstí u kostela a míjím všechny autobusy, které by mě snad ještě odvezly do centra. Najdu druhé stanoviště, už tu stojí podivný cizokrajný prostředek dopravy do neznáma. A když nastoupím, ošklivě se plní. Znám adresu, ale když místo vedle mě zasedne objemná důchodkyně, přece jen se ujišťuju, jestli na příští zastávce mám vystoupit a jestli tam najdu domov důchodců a u něj kavárnu. Působím tu jako pěst na oko. Ale nejspíš jsem tu správně. Nakonec se před námi otevře skalnatá krajina s cihlově zbarveným masivním mostem. Jeho oblouky jsou potrhané, nebylo by rozumné na něco tak starobylého najíždět plným autobusem. To se ale ani neděje. Řidič si vybírá skalní jazyk a míří na něj. Pokračuje tak dlouho, až už se nejspíš vůbec nebude moct otočit, nakonec bude muset vycouvat, napadá mě. Ale jak tak nebrzdí, probleskne mi hlavou, že s námi sjede ze skály. Jestlipak si vzal svou dávku antidepresiv? Nakonec v poslední chvíli zastaví a já se nějak dostanu z autobusu, který mizí. Jsem v té šílené krajině s monstrem mostu a snažím se dostat pryč od propastí na cestu. Když opouštím nebezpečné prostranství, slyším jak nějaký havran sežral šneka, až to luplo. Říkám si: tady by se vlastně dobře fotily nahý holky. Nedaleko jednu vidím. Z turistického se bleskově a bez jakýchkoliv pohybů převlékla do přiléhavých bílých kalhot a světlé mikiny. Možná je to moje nevěsta, možná se na něčem domluvíme, třeba je to anděl… budím se zpocený a v místnosti s vydýchaným vzduchem.
Měl bych vyhnat manželku ze svého života? Měl bych ještě jednou zkusit všechno přeskupit tak, abych se stal zápalnou obětí na oltáři všehomíra? Měl bych se zabít nebo zfetovat do němoty? Děsí mě, že bych se pak stejně probudil. Asi bych hledal ženu, protože by bylo potřeba všechno zase napravit. V zastaveném čase je život těhotný nepřebernými možnostmi, z nichž ani jedna není naplnitelná tak, aby byla přelomová. Vyvětrám si a hodím si na zem jogamatku. Budu si na ní hrát na batole. Můj život není pouťová atrakce ani podpultové cizokrajné porno v trafice před branami věčnosti. Nikoho nezajímá.
