Úryvek z lingvistického deníku
Na první pohled podobná úsloví, „jehla v kupce sena“ a „kapka v moři“ jsou protikladná. To, že mají mnoho společného, je zároveň to, co jim umožňuje být vzájemným opakem. Obě jsou miniaturní, obě se tam, kde jsou, ztrácí, ale zatímco kapku v moři nikdo nehledá, jehla v kupce sena se usilovně hledá a při nadlidském úsilí ji lze i vyhledat. Kapka v moři se v moři ztrácí natrvalo a nelze ji od moře odlišit, kdežto mezi jehlou a senem je přece jen velký rozdíl. (Je rozdíl spát na seně oproti tomu být na jehlách.) Další rozdíl je ve způsobu, jakým se kapka v moři a jehla v kupce sena ocitly. Jehla se v kupce sena ocitla spíše omylem, kdežto kapku do moře někdo vkládal úmyslně s cílem nějak zásadně prospět lidstvu. Je rozdíl i ve směru pohybu kapky a jehly. Kapka míří do moře, kdežto jehla potenciálně směřuje ze sena ven. Výsledek činnosti hledání jehly v kupce sena a přidávání kapky do moře je co do hodnoty podobný, obě úsloví vyjadřují marnost lidského počínání v nějakém konkrétním úkonu. Ta marnost ale není absolutní. Pokud je někdo obzvlášť snaživý, může jehlu v kupce sena celý život hledat a najít a samozřejmě že i moře lze teoreticky při vytrvalém úsilí poskládat z kapek. Jen z hlediska pozorovatele tento druh snahy vypadá směšně a nevěrohodně, protože pozorovatel prostě nemá takovou trpělivost a tolik času a nemá ani víru v možný úspěch takového konání.